Jak být ihned šťastnější?

„Návod na to jak být ihned šťastnější? To zní teda dost divně.“ To je něco, co bych si řekl já, kdybych něco takového viděl, ale tento název je naprosto adekvátní dnešnímu článku.
Jako lidé, často přemýšlíme o budoucnosti a o tom, jak se budeme cítit až, až budu mít tohle a támhleto. Věc se má ale tak, že jakmile naší touhy, nebo chtíče dosáhneme, ať je to cokoliv, naše uspokojení trvá pouhou chvíli.

Proč tomu tak je a jak to funguje v mozku?

Důvod je celkem jednoduchý, tento mechanismus vznikl evolucí, bylo (a často i je) výhodné se pořád někam posouvat, ti, kteří by se uspokojili po prvním úspěchu a už nechtěli nikdy žádný další, by automaticky měli například méně zdrojů a nebyli by dostatečně silní. V důsledku by nepředali tolik genetické informace do dalších generací jako jejich konkurence, která by nepřestala chtít.
Ti, které to uspokojilo, ale jen na chvíli, a pak zase začali chtít něco víc, se tak posouvali dále. To bohužel nutně nekoresponduje s mentálním stavem. To samé se nám děje dnes, a přestože se máme nejlépe jak jsme se kdy v historii lidstva měli (doporučuji humanprogress.org), naše mentální zdraví strádá (a ne není to pouze zlepšenou diagnostikou psychiatrických onemocnění).

Mozek

Tento mechanismus funguje snížením odměny na daný stimul (například nové auto), můžeme si to představit jako určité „opotřebení“. Reálně to v mozku funguje tak, že při daném stimulu se ze specifické nervové formace (kódující nové auto) vyplaví dopamin, ten zachytí receptory, a to spustí reakci, která nás uspokojí. Tímto způsobem se ale také některé z těchto receptorů po zachycení dopaminu schovají, nebudou tedy schopni reagovat na vyplavený dopamin v budoucnu.
Mimochodem, toto je také hlavní mechanismus vzniku závislosti na sociálních sítích. Nové upozornění, like, nebo zpráva nás po nějaké době již neuspokojí (nebo minimálně) a my potřebujeme stále víc a víc.

Čím více danou neuronovou formaci stimulujeme, tím méně receptorů máme, až z toho téměř žádný požitek není. To se ale děje naprosto se vším, byli jste vzrušení z nové práce? Nového auta nebo partnera? Po nějaké době toto nadšení vyprchá a už je to jen práce a jen auto. To je právě způsobeno mechanismem popsaným výše. A jak je to s tím partnerem? Pokud ve vztahu hraje roli hlavně dopamin, dochází k podobnému procesu. (Vztah by tedy měl být založen na více „věcech“, to ale dnes řešit nebudeme)

Mimochodem, toto je také hlavní mechanismus vzniku závislosti na sociálních sítích. Nové upozornění, like, nebo zpráva nás po nějaké době již neuspokojí (nebo minimálně) a my potřebujeme stále víc a víc.

Právě kvůli tomuto mechanismu je dobré zkoušet nové věci a obměňovat naše každodenní rutiny, které již vykonáváme automaticky a požitek z nich nemáme žádný. Jednoduchá změna trasy do školy nebo práce a všímání si nového okolí nám může přinést až překvapivý požitek ze života a lepší náladu.

Teď se ale dostáváme k tomu hlavnímu. Můžeme k tomu přistoupit ještě jiným způsobem. Vypozorovat alespoň ty naše nejjednodušší chtíče, které jsou často materiální a jednoduše si uvědomit, že nám požitek přinesou pouze prchavý a můžeme si dovolit je přestat chtít.

Když něco chceme, vlastně si vytváříme smlouvu, která zní asi takto: „Dokud toho nedosáhnu, tak nebudu šťastný.“

Naval Ravikant

Mnohem složitější je to, když jdeme více do hloubky a zjišťujeme co vlastně doopravdy chceme. Jako lidské bytosti je to pravé za našimi chtíči většinou nějaký pocit. Chceme málo toho špatného, chceme se cítit šťastně, bezpečně, mít jistotu a uznání. Toto jsou hluboko zakořeněné emoce, po kterých mnohdy nevědomě toužíme.

V tuhle chvíli začíná smlouvání. Musíte přivést svého nejlepšího vyjednavače. Nebudeme schopni nikdy odhodit všechny naše chtíče, můžeme se ale zeptat sami sebe a objevit co je pro nás opravdu důležité a ty méně důležité věci prostě nechat plavat. Tímto způsobem se ihned staneme šťastnějšími osobami. Nemusíme donekonečna bažit po TÉ novince, nebo statusu ve společnosti.

Tohle zní hezky v teorii, v praxi je to ale mnohem těžší a vyžaduje práci. To, co si uvědomíme dnes, již nemusí platit zítra, je proto dobré si jednotlivá uvědomění zaznamenat a pravidelně si je připomínat. Po určité době je možná integrace a dané uvědomění nám již bude vlastní.

Děkuji za čtení a přeji krásnou zkušenost s prožíváním.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Podpořte nás

Instagram Feed

Something is wrong.
Instagram token error.
Load More