Metamindset

Co je to Metamindset?

Lidské tělo je nesmírně komplexní věc. Jako dům je rozdělené na různé části, patra, komory, kde každá komora plní svůj účel a je vybavená věcmi. Dohromady dávají komplexní pocit „Domova“. Jen v tom tělesném domově je propojené všechno se vším a každý pohyb nábytkem bezprostředně ovlivní celý systém. Na to musíme myslet, když přemýšlíme nad tím, čemu se vystavujeme nebo co do našeho těla vpouštíme. Když uvažujeme, že použijeme například nástroje biohackingu jako dech, meditaci, chlad, nejrůznější bylinky nebo nootropika pro zlepšení kognice, musíme nejprve studovat to, jak je náš dům postaven, abychom jeho vzezření a fungování nepoškodili a naše konání mělo nějaký efekt. 

Základní pilíře

Uvědomme si, že každý dům má základní pilíře, bez kterých by nemohl stát. Chci-li mít krásný a funkční dům a už přemýšlím nad tím, jestli okna budou renesančního nebo barokního typu, musím si uvědomit, že bez cihel, statiky a malty nebudou ani žádná okna. Co je tedy těmi základními prvky? Jako lidská těla bychom měli věnovat pozornost zejména spánku, pohybu, stravě, odpočinku a mindsetu. Ty fungují v našem paláci jako malta, díky které budou při sobě držet všechny cihly, které položíme. 

  • Spánek – ovlivňuje vše od paměti po emoční rozpoložení a spánková hygiena je v Metamindsetu na prvním místě. Zároveň během něj dochází k opravě DNA buněk, které se každý den poškozují. Bez takových oprav by se celý palác rychle zhroutil.
  • Pohyb – Bez pohybu bychom zase neznali okolní svět, který tak nahlížíme z různých perspektiv a učíme se, jak v něm fungovat. I buňky v těle se díky pohybu a cvičení dokáží lépe seberegulovat. Dostávají zdravý stresor z vnějšku a posilují tak své dráhy pro zvýšení energie (Mitochondrie) a pro opravu vnitřních poškození. 
  • Strava – Co do sebe dáváme, krmí celé triliardy buněk a mikroorganismů – elektráren a továren, v našem těle. Strava je tak třetí základní pilíř. Jako zdroj kvalitních informací dopuručujeme knihu Genius Foods – Max Lugavere
  • Mindset – to je zase vnitřní/vnější nastavení, se kterým vstupujeme do jakékoliv změny. Je to způsob nastavení mysli – Co očekáváme, jak bude vypadat samotný proces a sebereflexe. Pomáhá nám věnovat pozornost základním pilířům a držet se vytyčeného cíle. 
  •  A bez odpočinku by zase nemohlo být žádné vypětí. Regenerace je prostor, který definuje budoucí výkon, jak by řekl Lebron James. 

Základní pilíře nefungují tak, že je jednou postavíme a budeme očekávat, že takové vydrží věky. Zde se lidské tělo teprve výrazně liší od naší metafory domu, jelikož v odlišných časových spektrech bude vyžadovat odlišné přístupy, a tak musíme mít neustále naše základní pilíře před očima. Opravovat je, posilovat a zhodnocovat jejich stabilitu a přínos. 

Svět vědy a biohackingu poskytuje obrovské množství nástrojů a doplňků stravy, které jistě velmi dobře fungují, ale začnu-li se vším naráz, pravděpodobně můj palác lepší vize po chvíli spadne. Je to neudržitelné už kvůli tomu, že naše vůle je omezená a vyčerpatelná i z toho biologického pohledu.

Změna je učící proces, kde se musíme vzdělávat po dávkách. Dávkovat každé ráno rituály, které se ověřily jako funkční a postupem času k nim přidávat minimální dávky nových postupů a molekul. Tak teprve vzniká v rámci let onen palác, který byl na počátku součástí naší vize. A co je nejlepší, máme k němu daleko vřelejší vztah, než kdyby nám ho někdo vystavěl přes noc na zakázku. 

Práce s Metamindsetem: úsilí -> efekt

Jak použít Metamindset pro osvojení si zvyku či techniky?

V dnešní době jsme obklopeni neuvěřitelným množstvím informací. Máme k dispozici efektivní tipy, triky, techniky a taktiky na zlepšení života. K čemu nám ale tyhle informace jsou, když je nebudeme umět aplikovat? Možná, by to nebyl takový problém, kdyby toho prostě nebylo tak ohromné množství. Nyní se ale dostáváme do pasti, kde můžeme mít pocit, že toho děláme v rámci těchto informací hodně. Často se ale stane, že tyto informace nestihneme internalizovat a zapomeneme je praktikovat. Často s nimi ani nezačneme. Ale co je začátek? Jak efektivně internalizovat danou věc, kterou si chceme osvojit? O tom je meta-mind-set.

Z toho všeho, by se mohlo zdát, že ty informace jsou zbytečné a přemýšlení o nich bez akce je k ničemu. Opak je ale pravdou. Všechno od přijetí informace po její internalizaci je součást procesu, na který se musíme vydat, pokud se chceme stát živou reprezentací této informace. Proč bychom tohle chtěli? To je ten stav, kdy už nemusíme přemýšlet a dávat si pozor, co děláme a myslet na to abychom to dělali. Je to stav, kdy jsme se stali danou technikou, či taktikou. Je to ona jednoduchost, s kterou najednou techniky a informace aplikujeme. 

 

Praktické užití

Přijali jsme tedy danou informaci a přemýšleli o ní. To je super začátek! Ale co dál? Co udělat dál, aby se nám tyhle základní stavební prvky internalizace nerozpadly? Následuje ten nejdůležitější krok, a to praktická aplikace. Zde se nám uplatní právě hlavní myšlenky meta-mind-setu. Jelikož, budeme mít více informací, které chceme aplikovat v čase, je potřeba se rozhodnout, na kterou z nich se nyní soustředit. Vytváříme zcela nové vzorce myšlení a chování. Musíme si uvědomit, že to je pro náš organismus obrovská změna a my tuto změnu nechceme na týden, ne na měsíc, ne na rok, ale v nejlepším případě na celý život a to tak, abychom o ní nemuseli vůbec přemýšlet.

Proto, je dobré začít s tím nejmenším možným krůčkem. Co je ten nejmenší možný krůček? Měla by to být směšně jednoduchá změna, která trvá třeba do 30 sekund. Tohle se ale dozvíte v knize síla zvyku, nebo na našem podcastu, kde jsme o tom mluvili, či v článku, který jsme napsali. 

Ale, co když, je to něco složitějšího, jako změna myšlení?

Tam se dostáváme do ještě citlivějšího prostoru. Změnu našeho myšlení doprovází fyzická změna našeho mozku, a proto mu musíme dát čas, než se vytvoří dané spoje, které tento způsob myšlení reprezentují. Ano, nebude to za týden, bude to dřina a zabere to nějaký čas.

Nejdříve si začneme pouze zaznamenávat, kdy se odehrává myšlení, které chceme změnit. S tím nám pomůže náš nejnovější orgán; mobilní telefon. Asi je lepší s sebou nosit notýsek a tam si to zapisovat, to ale mnohdy vytvoří bariéru k internalizaci, kdy to člověk nevydrží dostatečně dlouho a proces se zbortí. Proto chceme vytvořit takový proces, kdy dochází k co nejméně změnám v dané časovém období. Pro nás a náš mozek to tímto způsobem bude daleko jednodušší, vlastně to je ten způsob, kterým umožníme vůbec v procesu internalizace pokračovat.

Řekněme, že si tedy zaznamenáváme danou situaci týden, nebo dva. Je to dlouhá doba na to si jen psát čárky do mobilu? Že něco chci změnit? Není! Musíme si znovu uvědomit, že toto je změna na celý život. Co má tohle za smysl a efekt? Začneme si automaticky všímat TĚCH momentů, kdy myslíme či reagujme určitým způsobem a chceme to změnit. Tyto momenty nám ve většině případů byly skryty a často nás překvapí, s jakou frekvencí se daný proces odehrává. To je přesně to, kam chceme směřovat. Automatické rozpoznání.

Když jsme v tom už určitým způsobem zdatní, můžeme se posunout trochu dál. Jak tohle poznáme? Je to jednoduché, stane se to samo! O čem mluvím? Nastane úžasná chvíle, kdy si jednou neuvědomíte daný proces po tom, co se odehrál, ale ještě chvilku před tím! Je to kouzelný moment, protože nyní máme prostor, ke změně! Myslíte si, že máme vyhráno? Ani náhodou! Dokonce doporučuji, si daný proces znovu projít! Vůbec nic neměnit, jen si zapamatovat ten moment, bublinu času, kdy jsme věděli o tom, co se stane dál, jak budeme reagovat, či myslet. 

V tomto stavu je dobré zase pár dní, či týden vydržet, a pomalu si začít hrát se změnou následující akce. Uplatníme tedy úplně stejný princip. Děláme pořád, směšně jednoduché a malé kroky. Tohle je asi ta nejpříjemnější fáze, kdy se dostáváme blíže a blíže internalizaci. Opakovaně a pravidelně se nám začne stávat, že máme možnost volby akce, kterou provedeme. Začínáme si postupně volit akci, kterou jsme od začátku chtěli začít aplikovat a kultivovat. 

Pořád není vyhráno! Nesmíme usnout na vavřínech, ale místo toho si dávat pozor, abychom nespadli do nevědomí o dané situaci. Vyžaduje to tedy určitou míru pozornosti a kognitivní kapacity. Další krok zase nastává automaticky. Stane se podobná věc, jako když jsme si poprvé uvědomili daný proces ve zlomku vteřiny, bublině času před tím a která nám umožnila tento proces změnit. Nyní se nám stane to, že si zase, jakoby náhodou, pasivně, omylem, začeneme všímat toho, že proces, který jsme od začátku chtěli aplikovat, jsme aplikovali bez našeho vědomí!

Začne se nám tedy stávat to, že se již nemusíme tolik soustředit a neustále se kontrolovat a čerpat svojí kognitivní kapacitu na aktivní změnu daného procesu, ale začne se to dít samo! Tohle je, přesně to, kam chceme dojít!

Tím, jak je tento proces náročný, je nejefektivnější si nedávat mnoho složitých a nových myšlenkových vzorců najednou. Určité fáze ale asi budeme chtít kombinovat, protože tento proces může trvat i roky. Nechceme tedy nikdy mít ve stejné fázi celého procesu internalizace  2 nové techniky, či taktiky. Vždy je lepší, počkat až se nová praktika, přesune do další fáze a nejlépe, je tam již nějakou dobu zajetá. 

Jak to vypadá konkrétně? Uvedu příklad. Budu se učit uvědomovat si, že hlavní není, jak na mě působí prostředí, ale jak ho vnímám – tedy jednu z hlavních stoických myšlenek, která už dokázala proměnit život mnohým předemnou. Začnu tedy notýskem. Budu si zapisovat momenty, kdy myslím jinak, než je pro mě výhodné. Výborné jsou některé hraniční situace. Nejjednodušší případ je počasí. Jsem naštvaný když prší – uvědomím si, že se to právě stalo a je to úplně v pořádku. Ale uvědomím si také, že to chci změnit, protože, je to věc, se kterou nic neudělám a tím, že se naštvu, škodím jen sám sobě. Mohu si tedy naopak déšť užít a naprosto tím změnit mou zkušenost s prožíváním reality, a dokonce mou vlastní fyziologii. 

Udělám si tedy čárku do mobilu. Těchto situací, nejenom s počasím se samozřejmě během dne přihodí požehnané množství. Tímto způsobem pokračuji dál, až dojdu do stavu, kdy se má kýžená reakce stane realitou – uvědomuji si, že mám možnost se rozhodnout, jak na přítomnost deště reagovat. Počkal bych, až se tento nový fenomén v mé mysli ustálí a začne se dít pravidelně. V téhle chvíli jsme plně přešli do další fáze a můžeme si tedy začít pomalu kultivovat další techniku, praktiku, či mind-set. 

 

Přejeme hodně štěstí a úspěchů v práci se svým Metamindsetem!


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Podpořte nás

Instagram Feed

Something is wrong.
Instagram token error.
Load More