Po rozhovoru jsme si s Prof. Horáčkem povídali dál.
Žijeme v pohodlí, o kterém se většině předchozích generací ani nesnilo. Přesto roste pocit nejistoty, osamělosti a ztráty směru. S profesorem Jiřím Horáčkem hledáme, co se stalo ve chvíli, kdy se rozpadly velké společné příběhy a člověku zůstal především on sám, jeho potřeby, jeho výkon a nekonečný projekt vlastního vylepšování. Mluvíme o touze, antické filozofii, útěku ze svobody i o tom, proč štěstí možná neleží za další dosaženou metou.
Dostáváme se také k sociálním sítím, dopaminu a teorii sociální homeostázy, podle které digitální spojení nabízí množství kontaktu bez kvality, kterou nervový systém skutečně potřebuje. Rozhovor se postupně otevírá směrem ke smyslu, příběhům, kráse, psychedelikům a hranicím myslitelného. Jak si vytvořit životní příběh, který není jen přesvědčivý, ale také krásný? A jak se znovu přiblížit realitě, když ji vždy vnímáme skrze modely vlastní mysli?
Děkujeme Meltingpotu a Colours of Ostrava za pozvání a možnost tohohle rozhovoru!
