Jak můžeme měnit příběhy, které si vyprávíme po staletí? Láska je pojem mnoha podob a táhne se s námi už pár stovek ne-li tisíc let. Ve dnešní době si žije svůj příběh jako láska partnerská, láska v literatuře, romantická či nešťástná láska i láska vědecká v podobě molekul a evolučních principů.
Rozebrat lásku?
V dnešním podcastu jsme uchopili lásku po svém a rozhodli se ji trochu rozebrat. Diskutujeme o tom, jak náš jazyk ovlivňuje vnímání některých zaběhlých pojmů okolního světa a jak to mění naše chování i přístup. Sdílíme způsoby, jak subjektivně poznáváme realitu. Jak se snažíme kultivovat kreativitu, inovaci a nové způsoby nahlížení. Bavíme se o tvorbě vztahu a zvnitřněném poznávání. Jaké příběhy si po staletí vyprávíme? Jak se vyhnout zaběhlým dogmatům? Jak kultivovat novotu? Jak nastavit partnerský vztah, emoce a přístup? Co udělá ZÁJEM s naším vztahem k realitě? Jak řekl světoznámý fyzik Richard Feynman – “Fyzika není nejdůležitější věcí. Tou je Láska.” A o tom, je naše dnešní povídání u čaje. Přejeme Vám všem příjemný poslech.
Oboustranné otevírání se světu
Vnímání je oboustranný proces. Náš mozek utváří v jeho celistvosti naše prostředí. Právě ono je hrubiánsky řečeno “obtisknuto” v neuronálních strukturách mozku. Ten jen přijímá vjemy na základě jejich prezentace v prostředí a záznamu smyslových orgánů. Celý proces však není pasivní, jak se zdá. Mozek na základě přijaté informace generuje “zkušenost” a ukládá nové vjemy do paměťových map. To vše vede k tomu, že pokaždé když ráno otevřeme oči a probudíme se do světa, žijeme svůj život na základě všech předešlých zkušeností, vzpomínek a očekávání. Díky tomu si naše vnímání vybírá z prostředí kolem to, s čím má už nějakou zkušenost a co nás s největší pravděpodobností ovlivní do budoucna.
A tak se formuje naše vnímání reality. Není to jen o tom, co přijímáme za informace, ale i o tom, jak je interpretujeme, jak se uloží do naší paměti a jak ta ovlivní, co v budoucnu přijmeme za další informace. Jedná se oboustranný proces. A takový proces může vést podle prof. Johna Vervaekeho k oboustrannému uzavírání se nebo oboustranému otevírání se. A zde je ten moment, kdy přichází na jeviště zájem a láska.
Uzavírání se světu a závislost
Proces uzavírání se světu můžeme popsat v příkladu, který dnes sužuje spoustu lidí. Jedná se o závislost. Závislost totiž ovlivňuje celou řadu mozkových struktur a jejich “chování”. Když je někdo závislý například na alkoholu, v jeho zkušenosti i paměti bude alkohol náležitě reprezentován. Dopamin, který v mozku zodpovídá za odměnu a motivaci, bude alkoholovou závislostí tak zmaten, že bude napomáhat spínat v mozku okruhům, které povedou znovu ke konzumaci alkoholu. To má velké důsledy, jelikož s dopaminem je spjata spousta center napříkald řídících pohyb či učení. Ve světě a v chování člověka to doslova vede k omezení možností v chování. Lidé trpící závislostí tak “vidí” ve světě spíše smyčky věcí a událostí vedoucí ke své odměně – v tomto případě alkoholu. Podle Johna Vervaekeho zde dochází k oboustrannému uzavírání – jedinec se obrazně řečeno uzavírá světu (v jeho mysli jsou možnosti méně reprezentovány a s větší pravděpodobností si bude vybírat chování, která povedou k závislosti) a zároveň svět se uzavírá jedinci (Díky kognitivním zkreslením, která závislost produkuje v mozku i mysli, jedinec nevidí ve světě širokou škálu možností).
Zájem
Ve dnešním podcastu se točíme tématem kolem lásky. Ta má mnoho podob, definic a každý ji uvidí svýma očima trochu jinak. Jedním z jejích aspektů je bez pochyby zájem. A právě zájem je podle nás cestou k oboustrannému otevírání se světu a k neustálé aktualizaci automatických rámců reality, ve kterých jsme ji vývojově i evolučně přednastaveni vnímat.
- Náš nový suplementační online kurz je venku! https://bit.ly/2Ibc3uA
- Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: Instagram nebo Facebook
- Podpořte nás jednorázově nebo na startovači
- Zadej kód “BWA” pro 10% slevu na UpLife.cz
“Tento podcast slouží pouze pro vzdělávací účely. Neberte informace v něm zmíněné jako lékařskou radu”
