Vyhledat

Kmenové Buňky, Dlouhověkost a Svět Biologie – Prof. RNDr. Jan Černý Ph.D.

Taková buňka, to je mnohostranný voják a malá továrna v jednom. Za jeden lidský život se jich v těle vystřídá neuvěřitelné množství, aby nás udržely naživu. Buňky mohou za kvalitu života, stárnutí, regeneraci, ale když se z nich stane asociál, tak i za nádorové bujení. O tom nejzajímavějším ze světa biologie se dnes bavíme s Prof. RNDr. Janem Černým Ph.D.

01:00Příběh Jana Černého a cesta k biologii 10:00Jak se dělá věda na Harvardu? 19:00Svítící myši a Chiméry mezi námi 30:00Kmenové buňky a pěstování orgánů 40:00genetické úpravy a budoucnost léčby onemocnění 53:00stárnutí : Kmenové buňky a senescentni buňky 58:00Mikrobiom 67:00Hnědá tuková tkáň a teplota 81:00Stres

Co se dozvíte?

  • Co se stane, když se z buněk stanou asociálové?
  • Jaká je budoucnost pěstování orgánů?
  • Kolik je nejstaršímu nádoru na světě?
  • Proč jsou svítící myši pokrokem pro vědu?
  • A jakých genetických úprav budeme možná světky v blízké budoucnosti?

    O tom všem si dnes povídáme s držitelem ceny za nejlepšího vysokoškolského učitele, profesorem Janem Černým.

Chiméry mezi námi

Když přijde na genetickou výbavu, máme jistotu, že každý živý tvor si nějakou nese. Genetická informace je uložena v našich buňkách a je všude až na drobné mutace při každém buněčném dělení přibližně stejná. Jak je ale možné, že se objeví případy, kdy jsou v jednom těle obsaženy dvě a více různých genetických informací? Mezi takové případy se řadí i Lydia Fairchild, které genetické testy ukazály, že není matkou svých dětí. Jak je to možné? Lydia byla chimérou.

Chiméry jsou jedinci, kteří obsahují buňky více genetických populací. Zpravidla vznikají například při těhotenství tzv. mikrochimerismem, kdy kmenové buňky plodu osidlují tělo matky a naopak. Matka má poté v těle buňky svého potomka, tedy unikátní genetickou kombinaci jejích a partnerových genů. Dalším příkladem, jak může vzniknout chiméra je, když si dva plody v děloze vyměňují buňky mezi sebou, nebo dokonce splynou v jeden. Případ Lydie Fairchild byl poslední jmenovaný. Buňky její a její emryonální sestry splynuly v jednoho jedince, a tak měla Lydie jinou genetickou informaci v různých částech těla. Zatímco vzorky z jedné části s DNA dítěte shodné nebyly, vzorky z části jiné už ano.

Mikrochimerismus je v populaci naprosto běžný, jak říká v podcastu profesor Černý, každá matka má v těle buňky svého potomka a i to jí pravděpodobně umožňuje, že se dožije vyššího věku. Kmenové buňky jsou totiž veledůležitým faktorem regenerace a obnovy tkání. Chcete vědět o chimérách, dlouhověkosti a kmenových buňkách? Pusťte si dnešní díl s profesorem Janem Černým!

Podcast vzniká v rámci edice nadačního fondu NEURON 

který podporuje excelentní vědce a vědkyně, propojuje světy vědy a businessu a rozvíjí moderní mecenášství 

“Tento podcast slouží pouze pro vzdělávací účely. Neberte informace v něm zmíněné jako lékařskou radu”

Jsem zvědavý biolog a závislák na učení se nových informací. Mozek a mysl poskytují pro mě ty nejzajímavější otázky, kterým se člověk může věnovat.

Vstoupit do diskuze

komentář

Více z tohoto pořadu

Hosté
X
BRAIN WE ARE

Odebírejte novinky od Brain We Are a buďte v tom s námi!

  • Natáčíme pro vás nové podcasty
  • Pozveme vás na offline akce
  • Společně budeme cvičit a meditovat