Intelektuální Sebevědomí a Konspirační Teorie

Kdy si věříme málo a kdy moc?

Kdybychom měli vybrat 2 koncepty, o kterých by měl mít povědomí každý, byly by to iluze vědění a intelektuální sebevědomí. Tyto koncepty totiž utvoří kritické myšlení a náhled člověka na svět, který se každým dnem stává složitější pro naše chápání. Kolem nás jsou rozesety informace nejrůznějších typů a my v tom všem musíme utvářet pořádek, rozdělovat pravdy od lží a formovat si vlastní modely vnímání světa. Co když je ale náš model světa založen na mylných informacích? To se děje dnes a denně. Právě to může být příkladem iluze vědění a v tom extrémním případě i substrátem pro vznik konspiračních teorií. Mozek je vyvinut tak, aby vyhledával “jednoduchá” vysvětlení, která mu ve vnímání světa ušetří spoustu času a každý nějakou formu předpojatosti máme. Důležité je si tento fenomén uvědomit a na druhé straně nebýt vůči sobě zase extrémně kritický. Jak nastolit rovnováhu v přístupu k sobě i okolnímu světu, o tom se bavíme v dnešním dílu podcastu.

Dunning-Kuger efekt

To je efekt, při kterém si ve zkoumání nějakého nového tématu, ču problému velice rychle myslíme, že něco víme a že máme kompetenci o tom mluvit. Jenomže zdání klame. Naše sebevědomí neodráží naší kompetenci a to je první vrcholej, tzv. “vrcholek blba”, který můžete vidět na křivce níže. Následně dochází k propadu a uvědomění, že vlastně nic moc nevíme. Teprve se dozvídáme, co všechno tato oblast obsahuje a začínáme se uvědomovat vlastní nevědomost. 

Pokud v dané oblasti vydržíme, postupně se dostáváme na úrovni kompetence dále a s tím i stoupá i naše sebevědomí, již na té správné úrovni. Tímto způsobem můžeme jít do hloubky daného tématu, být kompetentní  a sebevědomí.

Imposter Syndrome

Na tohle se krásně váže imposter syndrome, tedy syndrom nedostatčnosti, že se cítíme, jako podvodníci. Tento syndrom je také velice častý a kdybychom pokračovali s křivkou Dunning-Krugera, vypadala by asi takhle:

Člověk se tedy reálně zvyšuje ve své kompetenci a zkušenostech, ale cítí se, že ne. Je to často reprezentováno přehnaným vnitřním kritikem. Také je to způsobeno nemožností zpřístupnit veškerou znalost, kterou v jednu chvíli máme. Můžeme si ale kultivovat důvěru vůči sobě a najít rovnováhu mezi nepodléháním Dunnin-Kruger efektu, ale zároveň se necítit jako podvodník a nepodléhat imposter syndromu. 

Intelektuální sebevědomí

Tento poslední koncept je od Stevena Wolframa, génia s kterým doporučujeme podcast u Lexe Fridmana! Co je intelektuální sebevědomí? Je to protiváha vnitřnímu kritiku a imposter syndromu. Je to uvědomění a znalost našich schopností, kompetence a zároveň sebevědomí. Dostáváme se tedy v některých oblastech vrchol křivky. Může to být ale například i v našem systému myšlení, na kterém třeba já osobně pracuji neustále a jsem si jistý některými věcmi. Intelektuální sebevědomí si kultivuji, protože mám občas tendenci být hodně sebe-kritický a nevěřit svému mozku. Tohle je moje protiváha a s některými věcmi mohu být sebejistý. To všechno samozřejmě s pokorou a s možností rozbití čehokoliv s čím do světa jdu, protože vím, že to není hotové ani být nemůže! 

• Náš nový suplementační online kurz je venku! https://bit.ly/2Ibc3uA   
• Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: Instagram  nebo Facebook          
• Podpořte nás jednorázově nebo na startovači      
• Zadej kód “BWA” pro 10% slevu na UpLife.cz

Zdroje: