106 – Příběhy Hub a Lesa: Jak nás ovlivňují největší organismy světa?

od Jiří Kryštof Jarmar11. 5. 2021

Fascinující houby

Co jsou to houby? Určitě znáte typický hříbek, když jdete do lesa s košíkem. Houby ale nejsou “jen” ony hříbky a václavky, co rostou na povrchu. Ta pravá hra se odehrává teprve pod zemí. V podcastu s Petrem Kohoutem se nám na houby změnil pohled od základů. Proč? Bavili jsme se o největším organismu světa, o tom podzemním “internetu” nebo o existenciálním risku pro člověka, ve kterém hrají houby velkou roli. Celé povídání laureáta ceny Neuron by se dalo shrnout jako “Facinující Sci-fi příběhy Hub a Lesa. Pusťte si nás do uší a uslyšíte víc. Přejeme příjemný poslech.

Časové rozvržení podcastu

02:30Za čím si v životě Petr Kohout jde? A o co se zajímá? 06:00 Symbióza hub a rostlin 10:00Co je největší organismus světa? 11:00Na čem to v lese stojíte? Jak je les propojen? 15:00 Sci-fi příběhy z lesa 20:00Komunikace mezi rostlinami 22:30Je validní přemýšlet o inteligenci lesa? 28:00Složité signály, jednoduchá řešení 30:00Existoval by svět bez hub?

31:00Meta-analýza: Existenciální risk hub a jejich vliv na člověka 35:30Efekty dnešního vlivu člověka na budoucí generace 40:00Dva přístupy k řešení ekologického problému 43:00Jaké následky má jedno vykácení lesa? 46:00Ideální podoba kraje v České republice 51:00Jiný přístup k práci v období, kdy není energie 54:30Nutnost víry v lidské historii a její náhrady ve dnešním světě 57:00Fluidní kompenzace

Veledůležitou částí houby je její mycelium, nebo-li podhoubí. To se ve své velikosti nachází téměř výhradně pod zemí. Celou houbu si tak můžeme představit v analogii jako strom a jablka, která plodí. Ona jablka, která sbíráme jako zralé plody celého stromu, jsou ony hříbky a václavky, co rosotu na povrchu. Ale kde se nachází větve, kmen a zbytek celého stromu? V případě hub pod zemí! Houby mohou pod zemí dosahovat několika-kilometrových rozměrů, a to je stále pouze jeden organismus! Hříbek, co na vás vykukuje v lese, je tak jen vrcholem ledovce, jen jakýmsi jablíčkem na okraji obrovského stromu.

Zajímavost: Největším organismem na světě je václavka smrková (houba) v americkém Oregonu. Ta zaujímá plochu o velikosti 10 kilometrů čtverečních a její stáří je odhadováno na 2-8 000 let.

Houby a rostliny

Tyto dvě skupiny organismů mezi sebou mají velmi zajímavý vztah. Vzniká mezi nimi něco, co se nazývá “mykorhizní symbioza”. Představte si to jako silné přátelství, které pojí dva jedince dohromady. Jde o vzájemně prospěšnou spolupráci, kde si oba organismy vzájemně vyměňují služby. Houba i rostlina mají totiž k dispozici odlišný druh energie. A co zastupuje složité slovíčko “mykorhizní”? Znamená to, že houby jsou v úzkém soužití s kořeny vyšších rostlin.

Jaký mají houby vliv na svět?

Rostliny přeměňují světelnou energii v cukry. Ve složitém cyklu fotosyntézy využívají fotonů dopadajících na povrchy (speciálně barviva) listů, aby z nich vygenerovaly glukózu důležitou pro chod celé rostliny. Tento cukr poskytují také jako výživu houbám, které se nachází u jejich kořenů, kde je cukru přirozeně nedostatek.

Houby oproti tomu žijí v prostředí, kde je nadbytek minerálních látek jako fosfor nebo křemík. Ty hrají také důležitou roli v pochodech rostlin a hub. Mezi rostlinou a houbou tak neustále probíhá výměna molekul a informací, a to z jejich vztahu dělá vzájemně prospěšný, tedy symbiózu. Na tomto vztahu však závisí nejen přežití samotných rostlin a stromů, ale v dlouhodobém hledisku i podoba krajiny a samotné globální změny. “Maličkaté” houby tak svou přítomností ovlivňují doslova.. Celý svět!