Vyhledat

Ukousli jsme si moc velké sousto?

Smysly jsou jako antény, které si oťukávají prostředí kolem. Bez nich by náš mozek byl jen kus hmoty uzavřený v temné kryptě lebky, aniž by měl tušení, co se kolem děje. Poskytují nám spousty možností, jak se ve světě chovat a technologie tyto možnosti dále rozšiřují do neuchopitelných dálek. Neoddalujeme se tím vším od světa? Dnes se bavíme o tom, jak a čím nakládat své smysly. Rozebíráme koncept Henriho Bergsona a cestujeme myslí do svých minulostí i budoucností. Jak krotit svůj dopaminový systém? Funguje vědomí jako zrcadlo? Můžeme se dostat do změněného stavu vědomí lusknutím prstu? Pusťte si náš dnešní díl a dozvíte se mnohem mnohem víc. Přejeme příjemný poslech. 

Časové rozvržení podcastu

03:00člověče nezlob se 07:00Dopaminový systém a odměna 11:00Sám sobě přítelem 14:00Bias Přístupnosti 18:00Henri Bergson – Hmota a paměť 21:00Jak se změnilo vnímání prostoru v evoluci? 25:00Ohnisko možností a kompetencí 26:00Základní potřeby na dosah ruky
27:00Paměť a Pozornost 38:00ělo jako kotva pro rozjásaný dopamin 42:00Další kotvy 45:30Meditační cvičení 48:30Změněný stav vědomí 61:00Jsme jako zrcadla vědomé zkušenosti 66:00Jít do světa, profiltrovat, integrovat 70:00Zpátky ke svému prožívání

Henri Bergson – Hmota a Paměť


Francouzský filosof první poloviny 20. století, který v roce 1927 obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Ve dnešním dílu si povídáme o jeho konceptu z knihy “Hmota a Paměť, která je jedním z jeho nejvýznamějších děl, kde Bergson rozebírá koncepci vnímání.

Oddalujeme se od světa?


Jaký je rozdíl mezi člověkem a maličkatým prvokem amébou? Améba se světem pohybuje pomocí svých primitivních panožek a řídí se tím, co se nachází bezprostředně v jejím okolí. Jakmile zachytí signál, který značí potravu či nebezpečí, všechnu svou energii investuje do toho, aby se najedla, nebo přežila. Amébu však ovlivňují jen chemické gradienty, které se nachází v jejím dosahu. Člověk se od améby liší. Překvapivě. Zejména ale bohatostí jeho smyslů. Zrak, čich, chuť, hmat, sluch, ty všechny mapují náš okolní svět a vnímáme skrze ně daleko širší území, než primitivní prvok. Na další úroveň to však posouvá ještě samotná paměť. Díky ní můžeme “ukládat” a “vytahovat” důležité vjemy v pravý okamžik do svého vědomí. Díky tomu necestujeme jen pomocí našich smyslů v prostředí kolem. My můžeme pomocí naší mysli a paměti cestovat i do budoucnosti a minulosti. Vzdálenost mezi člověkem a jeho bezprostředním prostředím se tak prodlužuje. Co to znamená?


Svět plný možností


V evoluci byla pro naše přežití schopnost předvídat budoucí události naprosto zásadní. Náš mozek má tak tendenci neustále předvídat, plánovat a rozšiřovat své možnosti přežití. Nyní jsme tak v situaci, kdy si můžeme opatřit jídlo z celého světa. Ale také se máme tendenci s celým světem srovnávat. Tlak vyvíjený na naše primární potřeby “přežít, opatřit si sociální status v tlupě, najít si partnera či partnerku” je enormní. Ve dnešním dílu se bavíme o možné příčině tohoto jevu a také, jak s ním můžeme pracovat.

Vědomí na závěr

Subjektivní prožitek je to jediné co máme. Vlastním vědomím se snažíme zkoumat a pozorovat vědomí, což nám často tak úplně nejde. Jaké vlastnosti vědomí můžeme pozorovat? Proč zkoumat, bádat a znovu ve světě nacházet zájem? Vědomí je zkrátka plné otázek a neprobádaných území. A to je v každé vteřině života naprosto fascinující. I proto se o něm dnes bavíme.

Tento díl je sponzorovaný Mutumutu

Odkazy:

Waking life
Henri Bergson
 


“Tento podcast slouží pouze pro vzdělávací účely. Neberte informace v něm zmíněné jako lékařskou radu”

Jsem zvědavý biolog a závislák na učení se nových informací. Mozek a mysl poskytují pro mě ty nejzajímavější otázky, kterým se člověk může věnovat.

Více z tohoto pořadu

Evoluce
X
BRAIN WE ARE

Odebírejte novinky od Brain We Are a buďte v tom s námi!

  • Natáčíme pro vás nové podcasty
  • Pozveme vás na offline akce
  • Společně budeme cvičit a meditovat