Vyhledat

Kontinuální Sebe-přesah a Vážná Hra

Právě poslouchám jeden z nejlepších talků, který jsem od Johna Vervaekeho (https://www.youtube.com/watch?v=zev2CQnVdO0) slyšel a zde je pár výpisků, které tvoří článek:

Mluví o jakémsi zastupování nové pozice/perspektivy, trénování toho, jaké je to být něčím – mohli bychom tomu říkat “serious play”, nebo také změna perspektivního vědění (O 4 typech vědění včetně tohoto celý podcast a obsáhlý článek zde.

“You get out of perspectieval egocentrism which constrains you, you relax those constraints and you become capable of thinking of things, you couldn’t think of before”

John Vervaeke

Vyvazujeme se tím z našich vlastních omezení. Mozek a mysl nám totiž neustále vnucuje přesvědčení a modely světa, které jsou nám již známé. 

Když čelíme problému, je to často právě to, co nám problém zamezuje řešit. Jeden meta-problém, který řeší každý z nás je existování jako takové. Problém teď nemusíme vnímat s negativní konotací, ale spíše právě jako jakýsi “serious play” (Jaké je to být něčím, někým) – neustále totiž probíhá ko-identifikace mezi mnou a světem. Já se stavím do určité role (Vojta/podcaster/biohacker/přednášející/žák a mnoho dalších), ale děláme to zároveň se světem, který taky škatulkujeme. Naše mysl a mozek nám tyto role vnucuje. Obměkčením těchto vlastních omezení, našeho “perspektivního egocentrismu”, který nám dané věci (modely sebe, světa a proces koidentifikace) vnucuje, pak můžeme přicházet na nové módy bytí, nebo řešení problému. Může dojít k transformaci v podobě vhledu. Nového náhledu svět a nás v něm. Dále pak Vervaeke mluví o procesu, kdy trénujeme přesně tento proces, který je reprezentován jakýmsi perspektivním věděním. Integrujeme ho a získáváme nové dovednosti v rámci vědění procedurálního (jak něco udělat).

“If you do it enough, it will transform you, it will transform your participatory knowing.”

John Vervaeke

To může transformovat naše bytí participační – jaké je to být mnou, sebepoznání a pocit existování jako takového. Dále pak mluví o tom, že když se toto naučíme, můžeme následně okupovat svět a žít takový život, kde pro nás bude atraktivní se zlepšovat směrem k nejlepšímu životu. Tento stav nazývá “continual self-transcendence”. Možná to zní zvláštně, ale není to nic jiného, než neustálý proces vyvazování se z vlastních omezení – přesahuji svá vlastní omezení – rámce, které mi vnucuje vlastní mozek a mysl. Tohle podle Johna vede k moudrosti v procesu vhledu.

“If you develop skills that empower you to inhabit a new way of life, you can inhabit a world that attracts you towards the best life” – state of continual self transcendence

John Vervaeke

I o tomhle jsme nahráli a napsali články v rámci smysluplné série, myslíme, že to je jedna z nejhodnotnějších a nejnadčasovějších věcí, které jsme vytvořili a jestli jsi tuto sérii ještě neslyšel, tak tady je její hlavní díl, který se hodí k dnešnímu tématu: https://brainya.org/98-meditace-existencialni-mody…/

Venku je náš nový podcast RED PILL, tak si ho poslechni, myslíme, že stojí za to. Na klasický Brain We Are díl, si budeme muset počkat do 2. listopadu.

Pokud bys chtěl RED PILL o týden dřív a bez reklam, tak nás podporuj na PICKEY, získáš tím i spoustu dalších výhod a nám to moc pomůže!

Vstoupit do diskuze

Další čtení

Prodloužená Mysl

Mozek a mysl, často se o nich mluví, občas tyto pojmy splývají, ale jaký je mezi nimi rozdíl? Mozek každý zná, je to jiný název pro centrální...

X
BRAIN WE ARE

Odebírejte novinky od Brain We Are a buďte v tom s námi!

  • Natáčíme pro vás nové podcasty
  • Pozveme vás na offline akce
  • Společně budeme cvičit a meditovat