“Kdybych si svobodně vybíral myšlenky, musel bych si je myslet před tím, než si je myslím.”
Vojta
Jeden díl RED PILLu je celý věnovaný tématu Svobodné Vůle. Je to nejdelší epizoda RED PILLU vůbec a má to své opodstatnění. Svobodná vůle téma plně neintuitivních závěrů a komplexnějších myšlenek.
Je to ale jedno z našich témat nejoblíbenějších, hlavně proto, že sahá hluboko do podstaty toho, jak se v tomhle vesmíru jako lidé pohybujeme a jak tady alespoň nějaké aspekty reality podle všeho fungují.
Všechno na světě má příčinu a následek. Neexistuje moment bez momentu předchozího (?velký třesk). Každý stav vychází ze stavu předchozího a to pozorujeme všude. Není žádný důvod si myslet, že by to s naším mozkem bylo jinak.
Je to nejsložitější orgán ve vesmíru který zatím známe a jsou tam neurální okruhy, které reflektují a ovlivňují sami sebe? Jistěže! Svobodně si to jako “malé já” vybíráme? Ne. Proces výběru určitě existuje, taky ho určitě provádíš “ty”, ale problém je ten, že tenhle proces nemůžeš svobodně ovlivnit. (A znovu by Tě mohlo napadnout to s těma sebe reflektujícíma okruhama, jakože se zamyslíš a rozhodneš se jinak, jenže aktivitu sebereflektujících okruhů si zase nevybíráš)
Ovlivňuješ ho jako biopsychologická entita, která je nekonečně propojená se svým prostředím a od narození ovlivňuje právě tvá rozhodnutí (stejně jako geny atd.). Rozhodování tedy pochází ze syntézy nás a prostředí. Všechny tyhle procey vedou k tomu, že existuješ v nějakém stavu, tenhle stav automaticky vyděluje všechny stavy ostatní. No a stejně jako neexistuje teleport, tak ani ty nemůžeš “přeskočit” stav a teleportovat se do stavu, který nenavazuje na ten předchozí.
Dojde spíš k pokračování určité linearity stavů. Co je na to zajímavé, že tuto linearitu zachovává celý vesmír! Nejde tedy jen o tvůj organismus, ale celý tenhle vesmír s tebou v něm vyděluje všechny stavy kromě toho, který je tu právě teď. Jsme součástí tohohle aktuálního stavu, každý z nás v tento moment, který má svoji historii na počátku vesmíru a od počátečního stavu se line až sem. No není to nádhera?
Determinismus, nebo ne?
Možná tě teď napadá, že teda je asi dost jasný, co bude následovat za stav za jednu milisekundu, že to znamená nějaký determinismus. Já argumentuji, že nevíme, že to to vůbec znamenat nemusí.
Může totiž existovat náhoda. Potenciální stavy jsou tedy omezené, přesto nemusí být determinované. A čím dál do budoucnosti se podíváš, tím větší prostor pro náhodou se ti nachází. Do náhody nebudu zabíhat do hloubky, jen se opřeme o stochastickou podstatu elementárních částic našeho vesmíru.
Můžeš tedy něco? ANO!
A teď co s tím? Nejvíc mě baví to, že na tuhle informaci různé mozky reagují různě, podle jejich předchozí zkušenosti. No a krásné je to, že možná i ten váš reflektující okruh reaguje zvýšeným pocitem kontroly. Jak by to bylo ale možné?
No prostě tak, že si Váš mozek řekne, že je teda zmítán okolnostmi a svými předchozími zkušenostmi víc než si myslí a že by tedy pro sebe měl dělat dobrá rozhodnutí. Nezmění nic právě teď, ale změní to, čemu se bude vystavovat a jaké zkušenosti si bude kultivovat tak, aby se v budoucnu dostával do stavů co nejvýhodnějších pro sebe a své okolí. Mozek je totiž super mašina, která má v sobě zabudované sebe zlepšující, sebe přesahující a sebeopravné mechanismy. Nevybral jsem si tedy, že můj mozek reaguje zrovna takhle, ale je to přesto jeho reakce. Snaží se že situace vytěžit co nejvíc a to mě baví, baví mě, že naše sebereflektující okruhy mají v kapacitě dojít takového stavu, že budou spolu se zbytkem mozku sami sebe ovlivňovat pozitivně. Má to tak někdo podobně?
Jo a pořád jsou ve slevě 50% Naše kurzy! Stačí zadat kód “BWA30”
