Mozek, ten nejsložitější orgán ve vesmíru a jedna z nejzajímavějších věcí, které můžeme zkoumat. Dává vyvstat našemu vědomí, naší mysli (Podle všeho – vůbec nic nenaznačuje, že by tomu mělo být jinak) a každému prožitku, myšlence, emoci, pocitu a dokonce i tomu co je skryto pod hladinou naší vědomé zkušenosti. Co určuje, jaký obsah tvého mozku, tedy mysli, vědomí i nevědomí bude?
Živá hmota mozková
Mozek je tvořen z přibližně 86 miliard neuronů a stejného počtu buněk podpůrných tzv. glií (1,2). Tato neuvěřitelná čísla buněk, které bují životem, je těžké si představit. Mozek si často nepředstavujeme jako plastickou živou věc, které se neustále mění, ale přesně tím je. Když se narodíme, nemá úplně přesný plán toho, jaká buňka bude dělat co. Má přibližné plány toho, jaká bude architektura mozku, jaké zde budou struktury, ale již není zcela pevně dáno, co jaké buňka bude zastávat. Jak to víme? Více o vědomé změně této architektury zde.
Nejčastěji je to díky nějakým zraněním, poruchách a onemocněním. Ukázkový případ je u lidí, kteří se narodí slepí. Jejich okcipitální lalok (neuronální populace a struktura co zpracovává zrakové vjemy) se najednou aktivuje při hmatu a sluchu. Jinak řečeno, její nevyužitou populaci ihned začnou využívat jiné smyslové vjemy. David Eagleman ve své knize Livewired také argumentuje, že to je právě důvod toho, proč vidíme tolik nevidomých hudebníků. Dokonce se znovu a znovu ukazuje, že dokáží díky této vyšší reprezentaci sluchových vjemů v mozku přesněji rozpoznat daleko širší spektrum tónů. Tento fenomén se neukazuje pouze u lidí, co se nevidomí narodili, ale také lidí, kteří oslepli během života. Postupně se jim mozek začne přestavovat – to, jaké smysly mozek krmí více, tím větší v něm budou mít reprezentaci. Geniální! Takováhle schopnost je ultimátní schopností adaptace na podmínky našeho života. Díky této vlastnosti, se nám tvoří v mozku mapy našeho těla, ale nejen to; i života a prostředí. Proto vidíme tak velkou reprezentaci rukou a jazyka, oproti malé reprezentace zad v somato-senzorickém kortexu .
Soupeřící neurony
Byly provedeny studie, kde se lidem zakryly na 2 týdny oči v laboratorním prostředí. Účastníci se během toho učili braillovo písmo a byl jim na konci pozorován mozek, právě při čtení braillovým písmem. No a co se nestalo, v mozku došlo již za tak krátkou dobu k rekrutování a aktivaci neuronů v okcipitálním laloku (pamatujte; na zpracovávání zrakových vjemů) na základě čtení braillového písma. Aktivace samozřejmě nebyla tak intenzivní jako u lidí, kteří jsou nevidomí již delší dobu, ale přesto zde byla. Vědci následně experiment opakovali, tentokrát ale pouze na hodinu a stalo se něco neuvěřitelného. Během 40-60 minut byly zaznamenány první změny a využívání neuronů v okcipitálním laloku, tak krátká doba stačila na to, aby došlo k tomuto zcela zásadním procesu; toho jakým způsobem a čím vnímáme realitu
To naznačuje neuvěřitelné dynamickému systému, kterým mozek je. Podle Davida Eaglemana a Daniela Denneta je mozek neuvěřitelně kompetičním prostředím. Každý mezi sebou neustále soupeří o pozornost. Pokud neuronům tuto pozornost dáme, velice rychle ji využijí a obsadí danou oblast právě tím vjemem, kterým jsme neuron zásobili. Můžete si to představit jako letiště, kde sídlí různé letecké společnosti. Pokud budou mít řekněme Czech Airlines hodně letadel a letů na daném letišti, tak budou mít i hodně turniketů na odbavení, koupení letenek, zavazadla, časů pro vzlety a přistání, celkové větší kapacitu. Oproti tomu, když třeba Ryanair bude mít málo letadel a letů, tak bude mít toho všeho méně, na letišti bude mít menší reprezentaci. Úplně stejně je to v mozku, to, co vám do něj bude létat víc, to tam bude daleko více reprezentováno a to přímo ve fyzické podobě počtu neuronů, síle jejich spojení a aktivitě.
Pozornost
Doposud jsme mluvili pouze u smyslovém vnímání. Jenomže to není všechno, náš mozek a mysl obsahuje spoustu dalších procesů. Stejný princip můžeme použít právě na mysl a zde přichází onen “aha” moment. Úplně stejně tomu probíhá u našich myšlenek, pocitů atp. To, čemu budeme dávat pozornost nejen v okolním světě, ale v naší vlastní mysli, to bude jako převažující aerolinka, to budeme krmit a v mozku to bude získávat větší reprezentaci. Dávejte tedy pozor, čemu věnujete pozornost. Jsou to na co myslíte a věci ve světě, které konzumujete to, co chcete aby plnilo vaší mysl, váš mozek? Aby ve vaší hlavě byly reprezentovány “ve velkém” a následně ovlivňovali vaši zkušenost? (O tom, jak meditace, tedy vědomě směřovaná pozornost ovlivňuje tento proces, si přečtěte zde)
Jsme evolučně tak trochu negativně předpojatí, máme tendenci konzumovat novinky ze světa a máme tendenci věnovat více pozornosti tomu negativnímu, jak vně, tak uvnitř. Toho je ale v dnešním světě internetu a kyberprostoru prakticky nekonečno. Ze všech stran se vám někdy vaši pozornost snaží ukrást, aby na ni mohl v budoucnu kapitalizovat. Z každé strany, vám svět soupeří u vaše neurony, o neuronální reprezentaci ve vašem mozku. Vy si můžete vybrat, buď si pozornost a váš mozek necháte krást, nebo vaši mysl naučíte něčemu jinému. Naučíte pozornost směřovat sami, naučíte si vybírat to, čemu pozornost věnovat chcete a tím si začnete pomalu ale jistě měnit život. Měnit váš mozek a prožívání. Tomu věnujeme celý díl naše podcastu, který si můžeš poslechnout zde.
Máme pro vás nový Průvodce mozkem a myslí, unikátní online kurz, který obsahuje 8,5h v 46 videích a 71 stránkovou e-knihu nyní ve slevě 50%!
- https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28873338/
- https://www.researchgate.net/publication/303319159_The_Search_for_True_Numbers_of_Neurons_and_Glial_Cells_in_the_Human_Brain_A_Review_of_150_Years_of_Cell_Counting_Quantification_of_Neurons_and_Glia_in_Human_Brain
