Fascinující kus hmoty plující za očima
Mozek je orgán, o kterém toho stále ještě více nevíme, než víme. V závitech kůry mozkové se však skrývá opravdu fascinující svět. Přeci jen mozek hraje ústřední roli ve všem, co děláme a jak vnímáme. V průběhu dospívání se mozek stává mistrem na nejrůznější střípky života. Co je to mistrovství v mozku? A proč je zároveň mozek největší ignorant? Ve dnešním dílu se s vámi podělíme o mnoho konceptů z vědy, ale i z našeho přemýšlení o mozku a vědomí. Dozvíte se, co je to dobrá i špatná neuroplasticita, jak si vykultivovat Tulpu nebo jak neurony soutěží o pozornost. Přejeme příjemný poslech.
Časové rozvržení podcastu
Vidím zvuky, slyším barvy
Synestézie je zajímavým jevem studovaným neurovědou. Jde o sdružení dvou a více smyslových vjemů člověka, kdy se v mozku začnou v aktivitě “propojovat” odlišné interpretační oblasti. Tak se při tomto fenoménu často děje, že člověk popisuje, jak “vidí” zvuky nebo “slyší” barvy. Dva smyslové vjemy splývají či jsou propojeny svými projevy ve vnímání. Synestézie se může objevit, jak u nejrůznějších poruch, tak například při intoxikaci psychedelickými látkami a při změněných stavech vědomí. Přičemž se více objevuje u žen, než u mužů. Někdo může mít synestezii po celý život, jiný jen krátce, a někdo se jí může dokonce naučit. (2)
Synestezie je velmi zajímavý a studovaný fenomén, avšak prožitek je stále ryze individuální a subjektivní. Stále se nemůžeme na svět podívat cizíma očima a přiblížit se pocitu “Jaké to je být někým jiným”.
Penfieldův homunculus
Možná si vzpomenete na metaforu, že máme v mozku malého človíčka, který za nás vnímá veškeré dění. Asi nemusím nikomu vysvětlovat, že samotný človíček tam není, avšak v našem mozku je představa človíčka, který vnímá, velmi užitečná, a dokonce používaná v neurovědě. Říká se jí Penfieldův homunculus. Homunculus je zobrazován jako figura člověka v našem mozku. Svými částmi, údy a podobně reprezentuje plochu naší kůry mozkové, která fyzicky reprezentuje míru zastoupení smyslové citlivosti v mozku. Když se podíváte na obrázek níže, uvidíte človíčka, co má maličkatou nohu, záda, ale zato obrovské prsty a jazyk. Je to právě proto, že v mozku, speciálně v motorické a senzorické kůře, jsou ty “velké” části reprezentovány nejvíce. Daleko více smyslových vstupů je obsaženo v našem jazyku, než na zádech. Bříška našich prstů jsou tak citlivá s enormním množstvím nervových zakončení, že je v mozku musí repreentovat daleko větší oblast, než stehno u nohy.
Penfieldův homunculus tak ukazuje, jak moc jsou v našem mozku “obtisklá” jednotlivá smyslová místa našeho těla.
Odkazy:
Teorie bramborové hlavy
Pseudo-synestézie experiment
Split Brain experimenty (Gazzaniga)
- Náš nový kurz průvodce mozkem a myslí je venku! Nyní ve slevě 20%!
- Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: Instagram nebo Facebook
- Podpořte nás jednorázově nebo na startovači
- Zadej kód “BWA” pro 10% slevu na UpLife.cz
“Tento podcast slouží pouze pro vzdělávací účely. Neberte informace v něm zmíněné jako lékařskou radu”