Dosáhneme-li někdy místa, kde se budeme domnívat, že niterně rozumíme tomu, kdo jsme a odkud jsme přišli, neuspěli jsme
Carl Sagan
Proč jsem si vybral studovat biologii? Faktem je, že realita je pro malého a zranitelného člověka na planetě uprostřed Vesmíru ve své podstatě mysteriózní. To, čemu opravdu jak lidstvo rozumíme je zase jen dalším střípkem ve střípku všeho nepoznaného. Ve mně toto neznámo vždy probouzelo neskutečnou zajímavost a chtíč porozumět o trochu víc. Vždy jsem myslel, že mi věda a dosud zaznamenaná pozorování a poznání dají odpovědi na mé dětské otázky.
Ale… Věda mi toho dala mnohem, mnohem víc. Ani zde nemůžu hovořit tak o aha momentech jako spíš o WOW a WTF momentech. Realita je fascinující na všech jejích úrovních a modely fungování světa, se kterými přichází fyzika, biologie, psychologie, ale konec konců i folosofie, která je pramatičkou všech věd, jsou podle mě daleko za hranicemi lidské fantazie.
- Květina, která má všemožné nástroje jako auxiny pro to, aby se mohla vinout za sluncem
- Brouk pryskyřník, který si sebou nosí vlastní chemickou laboratoř a v případě nebezpečí vypustí ohňostroj
- Chobotnice, které se tak dokonale přizpůsobují svému okolí a mají navíc chapadla s “vlastním autonomním vědomím”
- Atomy, které tvoří vše živé i neživé a je jedno, jestli jsi právě teď člověk nebo krakatice, jednou ty samé atomy, které právě teď tvoří tebe, budou tvořit něco dalšího.
- A co jsou to vůbec ty atomy na těch nejmenších úrovních?
- Co to je za nesmysl, že existujeme ve Vesmíru plném gigantických hvězd, které čas od času vybuchnou a jen DÍKY TOMU MŮŽEME EXISTOVAT?
WTF…?! Co je tohle za fantasmagorickou realitu? Je skvělé to vše pozorovat díky dalšímu zázraku evoluce a života na Zemi, vědomí. Všechno je to přitom tak složité, že stále troufám si říct, rozumíme jen malému střípku toho, co je “pravděpodobné”. A jak píše Carl Sagan, jakmile si jednou budeme myslet, že jsme TAM na ten pomyslný konec poznání došli… je třeba podrobit naše myšlenky a úsudky testu. Jelikož jak jeho kolega Richard Feynman poznamenal: “První pravidlo je, neklamat sám sebe, přičemž jsi ta nejsnažší osoba k oklamání”
Máš taky občas nějaký AHA, WTF, WOW momenty? Poděl se s námi do komentáře!
Moje pravidlo je, že ten správný čas je vždy právě teď
Casey Neistat
Každý si v hlavě nosíme pravěkého opičáka, který nám říká “Tohle nedělej”, “Tady se ztrapníš”, “Ještě není ten správnej čas na tenhle velkej krok”, “radši se drž toho, co znáš”, ale tenhle hlásek je jen součástí série nástrojů vlastních limitujících přesvědčení, které jsou dědictvím po předcích naší evoluční linie. Nástroje, které byly užitečné kdysi v minulosti dnes vyžadují aktualizaci a i opičák se musí dozvědět, že už dávno nebojuje o přežití v jeskyni s jeho sociální tlupou o 20 chlupáčích, ale že kolem něj už nějaký ten pátek běží 21. století.
Skvělým nástrojem pro tuto situaci je mentální model “Vysoká schopnost jednat”, která umožňuje lidem méně přemýšlet nad dokonalými scénáři a více zkoušet, chybovat a zhodnocovat a vylepšovat svou dovednost. Aktualizujete svého opičáka? Máte na to nějaký “mentální model” nebo nástroj? Podělte se s námi v komentářích, budeme moc rádi.
Nikdo nevstoupí do té samé řeky dvakrát. Protože už to není ta samá řeka a on není ten stejný člověk.
Heraclitus
Čas je největší kouzelník všech kouzelníků a my na to často zapomínáme, když hodnotíme výsledky vlastních činů. Toto téma si snažím připomínat více, protože se v životě opakuje jako všechno. Kdykoliv mám ale pocit, že dělám tu samou chybu, že o něco nenávratně přicházím nebo naopak nevím, kam mě můj čin může zavést v budoucnu, vzpomenu si na citát od Héraclita.
Jediná jistota v životě je změna (A. Watts) a pro člověka to platí dvojnásob. Každou vteřinou se vyměňují buňky v těle, jedno pošrábání na předloktí vymrští do vzduchu tisíce buněk a další jsou připraveny je nahradit. Nervové spoje v mozku si sebou životem nesou nejužitečnější paměťové stopy, ale mozek se pořád aktivně přestavuje a mění podle aktuálního prostředí a s ním i naše subjektivní zkušenost a mentální rozpoložení.
Člověk se mění a s ním i jeho mysl. Co zůstává ovšem stejné je příběh, který si vyprávíme. A ten existuje pouze v hlavě. Každý den se probouzím jako jiný člověk do jiného světa a každý den mám šanci udělat něco jinak, všimnout si něčeho nového a vnést náhodu do celého procesu plného změn. “Netlač řeku”. Pozdrav každé ráno své nové já s novými buňkami a myšlenkami v novém světě, který je jiný než včera.
Toto byly vhledy pro první týden v únoru v roce 2022.
Přeji Vám krásný zbytek týdne a hezké prožití února, hodně energie a klidu!
Kryštof
Každý týden posíláme Newsletter toho nejlepšího, na co jsme narazili. Pouze signál. Žádný šum. K odběru se můžete přihlásit ve formuláři na hlavní stránce, který na Vás po chvíi vyskočí. 🙂
.
